Jdi na obsah Jdi na menu
 


IX. MTB 2002 - Francie, Švýcarsko

31. 7. 2002
ObrazekPředpokládám že s laskavým svolením autora mohu použít Vaškův popis tohoto putování. Konečně jsme se po dlouhé době sešli v početnější sestavě, naše auto necháváme doma a jedeme se Stejskalíkama. Dále už ale Vašek.



Čtvrtek 4.7.2002
21:12 osádka Jumperu odjíždí od Stejskiho směr západ.
21:50 pokládáme telefonicky kontrolní dotaz Kořistníkům, kde že se nachází jejich vůz. Odpověd nás poněkud šokuje – vůz se nachází před domem, neboť oni jsou ještě doma, ale určitě už vyjedou. Stáčíme kola našeho vozu do Žebráku, abychom napojili oře naftou a sebe pivkem a ztratili něco ze svého náskoku.
00:00 zastavujeme před Rozvadovem na Kateřině a trávíme čekání na Kořistníky popíjením piva, kávy, konzumací zmrzliny a jiných pochutin.

Pátek 5.7.2002
00:30 jsme kompletní – pokud neuvažujeme Pavlův vůz, který pojede až zítra.
01:00 Kořistníci natankovali naftu kam se dalo a vyjíždíme společně z Rozvadova.
06:00 ujeto 560 km jsme u města Karlsruhe. Standardní rychlostí 100 km/hod za střídání Petra a Milana u volantu a kontrolní bdělosti Vaška se blížíme k cíli. Dle SMS informací střídající řidiči v camperu Hymer udržují rychlost 80 km/hod. Získaný náskok se rozhodujeme využít odpočinku na odpočívadle u Freiburgu. Provoz značně sílí – inu, lidé se ženou do práce.
Obrazek9:45 ujeto 741 km - francouzské město Mulhouse, září slunce, je nádherné počasí a my během hodinky projdeme centrum města.
12:00 Městečko Altkirch – první návštěva Super U a první nákupy francouzských pochutin, poté míříme na přechod Delle do Švýcarska.
13:15 snažíme se najít camp v prvním švýcarském městečku Porrentruy. Příliš se nám tu nelíbí, do hor je odtud ještě daleko a rozhodujeme se pokračovat dále.
15:10 po návštěvě Infocentra jsme šťastně v pěkném naturel campu Sainelegier a ubytováváme se. Získáváme první SMS informace od Pavla – cesta přes hranice v první den volna u nás a ve všední den přes Německo nebyla bohužel nejlepší volbou.
17:50 vyjíždíme na první aklimatizační vyjížďku do nedalekých pastvin k rašelinovémuObrazek jezeru. Tempo je volné, klidné, konverzační, seznamujeme se s prvními branami, kravami a lejny. Jezera dosahujeme po půlhodince jízdy, je velmi pěkné a Vašek s Liborem uskuteční koupel v chladivých vodách. Ač jsme 1000 m nad mořem panuje pěkné teplo až vedro.
Koupelí se peloton jezdců štěpí, obě skupiny absolvují podobnou trasu po okolních cestách a po osmé hodině se všichni scházíme v campu.
Přibližně ve 20:30 přijíždí do campu Pavel s kluky a tím je letošní tým kompletní.

Sobota 6.7.2002
V noci se bohužel přihnal déšť, vytrval až do rána a tak dopoledne dlouho váháme, zda vyjedeme teď nebo až za chvíli. Jen co v 11:30 vyrazíme, spustí se liják. Následuje rychlý návrat, zakrytí kol plachtou a naše ukrytí pod prostorný přístřešek camperu. Pochopitelně přichází zahřívací ochutnávka dovezených nápojů, přičemž zjišťujeme, že máme s sebou 4 druhy rumů. Následuje cca půlhodinka porovnávání jejich kvalit.

Obrazek

12:45 jsme již na trase, a to před info centrem v Signelegier. Vydržíme zde dobrou ¾ hodinku, po kterou Petr s Jurou uvnitř zjišťují ideální trasu dnešního výletu.
13:25 konečně vyrážíme do kopců za Signelegier.
13:29 Vašek fotografuje městečko za zády, Fukalíci filmují průjezd kravím stádem a náš peloton se tak nechtěně dělí na dvě části. Po chvíli společného hledání s Fukalíky ( kampak nám to kamarádi zmizeli, když na žádné cestě nejsou stopy kol ? ) se Vašek odděluje a hledá jiným směrem než ostatní ztracenci. To se mu stane osudným, takže zůstane jediným samotářem a neví nic o tom jak vypadá řeka Doubs ani jak dlouho se tam jede. (Milanova poznámka: My se Šárkou máme pevnější nervy a hledání jsme nevzdali. Vytrvali jsme a vyšlo to.)

Neděle 7.7.2002
10:30 vyjíždíme na další výlet. Počasí se proti deštivému včerejšku velmi zlepšilo, je slunečno a příjemné teplo cca 23 st. C. Výlet vede příjemnou krajinkou jak na Šumavě s přiměřenými kopci a velkým množstvím krav.
13:30 přes Le Boa dosahujeme cíle – jezírka v horách, bohužel se jedná o kalný bahňák Coul de Fre. To bystřina, kolem které pak jedeme je rozhodně hezčí. Následuje tvrdý výjezd do La Ferriere, který je v závěru ozdoben průjezdem kravínem pod širým nebem – soudě podle toho, že není kam šlápnout. Odtud naštěstí již vedou krásné vysluněné silničky s výhledy na holý hřeben Jury.
15:15 svačinka hladové skupiny na vyhřáté loučce ( teda kdo má ještě co, tak svačí ).
Obrazek16:30 jsme kompletně v campu, vaříme večeři a po rozlosování cca v 19:00 zahajujeme uzavřené mistrovství Švýcarska a Francie v petangue prvními utkáními podle upravených posázavských pravidel.




Pondělí 8.7.2002

Ráno ukončíme táboření v Signelegier a vydáme se do dalšího campu ve Fleurier. Bohužel Lenku trápí zub natolik, že musí s Liborem strávit den čekáním na zubaře v La Chaux de Fonds, ostatní členové osádky camperu jedou krásný cca 40km přesun do campu kolmo.
Osádka Jumperu jede přes městečko La Sagne a nádhernou náhorní planinu přímo do campu, Pavel cestou ještě zvládne nákup ve francouzském Pontarlier.
13:00 Jumper campuje
16:00 vyjíždíme na krátký výlet na vývěr L’Areuse – jezírko bez znatelného přítoku, zato se slušným odtokem, následuje tvrdý výšlap na Chapeau de Napoleon odměněný krásným výhledem na Fleurier. Odtud ještě navštívíme malý zámeček Chateau de Motiers.
19:00 scházíme se všichni v campu po večeři pokračujeme v mistrovských i přátelských zápasech v petangue.

Úterý 9.7.2002
Ráno se opět honí okolo bouřky, a to zvláště v oblasti hřebenu La Travers, kam jsme chtěli vyjet. Opět poměrně dlouho váháme, zda jet či nejet a 10:30 přece jen vyrážíme. Počasí se velmi rychle lepší, je teplo, bouřka pryč.
Začínáme úděsné stoupání z Motiers po asfaltové silničce – cca 500 výškových metrů v kuse.
12:12 kopec se narovnává a po svačince již jedeme pouze mírně stoupající krajinou na vyhlídkový bod Creux du Van.
Obrazek13:00 stojíme na jednom z nejkrásnějších bodů naší letošní cesty - na hřebeni Creux du Van. Propast pod námi je fascinující. Fotíme, svačíme, sluníme se.

ObrazekProtože si chceme zasportovat a vidět Neuchatelské jezero, sjíždíme z hřebene dolů po pěkných silničkách ( Stejski vytváří rychlostní rekord zájezdu 80,4 km/hod na MTB ).
15:55 stojíme proklatě nízko téměř u hladiny Neuchatelského jezera v Boundy ( po průjezdu místním blázincem ). Podle informace vůdce nás čeká pouze cesta podél řeky do campu průrvou řeky Areuse.
Bohužel nás čeká dalších 150 m výškových metrů, protože ona ta řeka teče k jezeru zatraceně prudce, navíc mapa nesedí a tak si i zbytečně nastoupáme.

Středa 10.7. 2002
Opět prší, a to celé dopoledne a tak oddychujeme a vyčkáváme. Nakonec po včerejšku to stejně potřebujeme.
13:00 počasí se lepší, vyjíždíme přes Motiers na výlet k soutěsce Les Gorges de La Poeta Raise.
15:20 dosahujeme počátku soutěsky, nazouváme pohory a šlapeme po schůdcích soutěskou.
Soutěska je pěkná, nesahá však Slovenskému ráji ani po kotníky.
17:00 Navštěvujeme vývěr La Baume de Longeaigue. Namísto vývěru nacházíme prázdnou jeskyni zakončenou hlubokým sifonem s vodní hladinou. I bez vody je to poměrně zajímavé.
Pohodlnou cestou po silnici se vracíme do campu.

Čtvrtek 11.7.2002
Ráno vše zabalíme, vyklidíme camp a absolvujeme společný výlet celé skupiny na Le Chasseron do výšky 1606. Všichni jedeme po silnici do Buttes, kde se rozdělujeme Obrazekna skupinu, které z výšky 800 m vystoupá na 1200 na La Robelle lanovkou a na ty, kteří to vezmou kolmo. Do těla si dají Jura, Petr, Vašek, Libor a Jarek.
Po společném setkání nás čeká ještě dalších 400 m, naštěstí již ne tak prudkých. Z hřebene Le Chasseron je krásný výhled na jezero Neuchatel, Ženevské jezero, město Yverdon Les Bains a v dálce mlhavě vidíme alpský hřeben.
Vracíme se zpět sjezdem proloženým mírným stoupání zpět přes Buttes.
Opouštíme městečko Fleurier a jedeme k hranici s Francií a dále do města Pontarlier. Cestou ještě zvenčí prohlédneme hrad Chateau de Joux. Následují okruhy městem k Hyper U a automobilová prohlídka Zone commercionalle. Konečně Hyper U najdeme, bohatě nakoupíme a vydáme se do města do infocentra.
19:00 Po návštěvě infocentra vyjíždíme do campu zcela jinam než nám tam doporučili, a to do městečka Goux les Usiers, kde by dle jedné z map měl být camp. No, no – dozvídáme se od místního obyvatelstva. Pokračujeme tedy do další vesničky Ouhans, kde již jsou obyvatelé konkrétnější. Sýrař i důchodkyně nezávisle na sobě hovoří o městečku Mouthier Haute Pierre, takže jim důvěřujeme a razíme tímto směrem. Poté, co odbočíme na křižovatce za vsí, silnice začne prudce klesat a nám se otevře pohled do jedné z největších šlucht, co jsme kdy viděli. Krajina se náhle propadá o 300-400 výškových metrů, dole se klikatí bystřina, k ní vedou strmé zalesněné i skalnaté svahy.
V městečku Mouthier se již dozvídáme přesný údaj o campu - 2 km a jste tam. Skutečně nacházíme malou loučku u super ledové bystřiny pouze se základním campovým vybavením, camp nás mimo jiné překvapuje i svojí lácí.

Pátek 12.7.2002
11:15 Po pomalém ranním vstávání, koupeli několika jedinců v říčce odjíždíme dolů údolím do městečka Lods. Trochu tu pokoukáme a vydáme se vzhůru strmými kopci převážně po asfaltové silničce k vyhlídkovému bodu La Roche nad vesničkou Hautepierre. Je krásné slunečné počasí a kopec dosti neúprosný. Nakonec ale vše stojí za to.
13:15 stojíme na vrcholu La Roche a užasle prohlížíme hluboké údolí pod sebou. Dle mapy jsme ve výšce 880 m, hladina říčky Loue pod námi má hodnotu 380 m n. m. Přitom je skoro na dosah. Na tomto místě strávíme pěknou hodinku naplněnou svačinkou, sluněním, focením a kocháním.
Před sebou vidíme celou naši další trasu jako na mapě – objedeme kaňon a pak se spustíme dolů do městečka Lods a campu.
15:00 přijíždíme k turistické zajímavosti Source de la Lou ve výšce 528 m.n m. O tom, že se jedná o pramen řeky Loue jsme věděli, ale, že tam nebude studánka s hrníčkem na napití, ale díra do skály, ze které se valí slušná bystřina, to jsme nečekali. Už chápeme, proč je ta bystřina u nás campu tak ledová. Po hodině strávené na tomto místě se zastavíme na kopci v malém kostelíku u vsi Ouhans. Kostelík je malá gotická katedrálka se skvělou akustikou.
16:50 jsme přesně na protější straně údolí proti La Roche, a to na vyhlídce Le Moine. Vyhlídka je opět úžasná, o to zajímavější, že dole přímo vidíme camp, naše vozidla a stany.
Od skupiny se záhy oddělí osádka camperu, která bude odjíždět večer domů, zbytek pokračuje.
V následujícím terénním lesním úseku Vašek odstraňuje ze svého kola přehazovačku, protože mu v drátech zadního kola poměrně dost překáží. Naštěstí už se dále jede takřka stále z kopce, takže řadit netřeba.
19:30 po společné fotografii osádka camperu Hymer odjíždí směr domů.
Večer nás svou návštěvou poctí vůz místního zmrzlináře, ochutnáme jeho produkty – nic moc.

Sobota 13.7.2002
Záhy po ranním vstávání skupinu opouští i Pavel se svými hochy. Zbývající členové týmu se rozhodnou uskutečnit lehkou projížďku údolím La Loue. Zjišťujeme, že La Loue je v dalších kilometrech vodáků Mekkou, je tam jeden camp za druhým, ale žádný se nevyrovná romantikou tomu našemu, o cenách ani nemluvě.
Postupně projedeme městečka Vuillafans a Ornans. Pořád hrozí déšť, těla už také Obrazekmají po 9 dnech kola plné zuby a proto se dolů údolím chce pokračovat už jenom Petrovi s Vaškem. Navíc zde symbolicky nacházíme horské kolo hozené na dno řeky, proto většina otáčí své stroje směr camp.
13:30 Petr s Vaškem okouknou zámeček Cleron a jedou zpět.
15:30 odjíždíme z campu do Besanconu na nákupy do Carefouru. Ty nás docela vyčerpají, naložíme auto vínem a sýry a jedeme, naše cesta končí. Teď už jen ta otravná cesta zpět.

Neděle 14.7.2002
8:00 jsme šťastně na místě před Steskiho domem. Najeli jsme v autě cca 1900 km, v sedlech kol pak individuálně až 450 km. Stálo to za to.

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář